Ropa a plyn (obecně uhlovodíky) vznikají tepelným rozkladem drobných organických částic (zbytků rostlin a živočichů) obsažených v tzv. zdrojové hornině.
Jak vzniká ropa a plyn?
K procesu tepelného rozkladu dochází při teplotách vyšších než 60 °C, což je v našich podmínkách v hloubkách několika kilometrů. Ze zdrojových hornin migrují uhlovodíky propustnými horninami nejsnazší cestou směrem k povrchu. Pokud narazí na nepropustnou horninu, začnou se hromadit a vznikne tak ložisko.
V počátcích naftového podnikání byl průzkum veden v okolí přirozených vývěrů ropy a plynu. Dnes jsou takto snadno identifikovatelná ložiska dávno vytěžena a geologové musí pátrat ve větších hloubkách a geologicky složitějších oblastech.
V současnosti je základní metodou hledání ložisek uhlovodíků seismická metoda, která patří mezi metody dálkového průzkumu Země. Na obrázku níže je tento proces znázorněn. Akustické vlnění (zvuk) vybuzené explozí malého množství trhaviny nebo jinými vibracemi se jako ozvěna odráží od horninových vrstev. Na povrchu jsou pak tyto odrazy registrovány soustavou velmi citlivých mikrofonů (geofonů) a síla odražené vlny spolu s časem zaznamenány.
Z takto získaných údajů, spolu s daty ze starších vrtů, lze odvodit hloubku a polohu vrstev v zemské kůře. Následně lze určit podzemní struktury, kde mohou propustné a nepropustné horniny vytvářet ložiskovou past.
Těžba v České republice
V České republice jsou největším tuzemským těžařem MND, Moravské naftové doly. Jako jediné provádí kontinuální průzkum potenciálních ložisek a například v roce 2018 objevily v okolí Mikulova ložisko ropy a zemního plynu. To bylo uvedeno do těžby v listopadu loňského roku. K denní produkci MND přispívá toto ložisko objemem 20 000 m3, což by při 10MWh roční spotřebě mělo vystačit pro cca 10 tisíc domácností.
Nadějných struktur identifikovaných stejnou metodou mají MND v portfoliu několik desítek. Další průzkumnou činností by tak mohly i v příštích letech přibýt další zdroje vlastního plynu pro české domácnosti.
Zdroj: http://muzeumropy.cz/technika/
V dalším díle si řekneme, jak se nalezená ropa těží a jaké metody se při tom využívají.
Autorem článku je Tomáš Baldrián, ředitel Úseku geologie v MND. Své bohaté zkušenosti získal nejen v MND, kde pracuje od roku 1998, ale i v zahraničí. Osm let působil jako geolog v Pákistánu, Rakousku nebo Maďarsku.